Gotické katedrály patří mezi nejúchvatnější stavby lidské civilizace. Za jejich domov či místo zrození se právem považuje Francie. Podívejte se, jaké katedrály Francie jsou ty nejúchvatnější.
Chartres: Dvojitý ochoz a devatero portálů
Jedna z nejlépe zachovaných katedrál rané a vrcholné gotiky. Nabízí autentický dojem, jak na diváka působil středověký chrám. Kompletně je zachována sochařská výzdoba tří hlavních vstupů (celkem 9 portálů) i sklomalby čili vitraje v oknech. Slavný český malíř František Kupka sem vodil svoje studenty, aby jim na vitrajích vysvětloval kompozici a harmonie barev. Dokonce si od kostelníka půjčoval kvůli tomu dlouhý žebřík. Do Chartres jezdili vlakem z Paříže. Katedrála se mění s intenzitou slunečního svitu. Ráno ožijí sklomalby s východem slunce, v poledne se plně rozzáří a při západu slunce se potemnělý interiér stává velmi mystickým. Mimořádnou atrakcí je dochovaný třináctimetrový středověký labyrint ve středu lodi, kterým pravidelně procházejí stovky lidí, a napodobují tak bývalé poutníky. Autor mnoha historických spekulací Louis Charpentier tvrdil, že v jeho centru prý ze země prýští neviditelný proud ozdravující člověka na těle i na duši. Očistná pouť zasvěcenci přinese větší intuitivní otevřenost vůči přírodním zákonům a nebeské harmonii. O skutečném smyslu labyrintu toho však moc nevíme.
Památka Unesco.
Paříž: Katedrála Notre-Dame
Patrně nejznámější katedrála ve Francii. Stala se slavnou díky románu Viktora Huga Zvoník od Matky Boží. V době svého založení patřila mezi největší církevní stavby. Stojí na ostrově Île de la Cité uprostřed řeky Seiny, pouhých několik set metrů od původního královského paláce. Král byl farníkem pařížské katedrály a pařížský biskup jeho duchovním pastýřem. Všechny významné politické a církevní slavnosti se odbývaly před katedrálou nebo v jejím interiéru. A protože na slavnou univerzitu do Paříže, která byla známá výukou teologie, se sjížděli budoucí duchovní z celé Evropy, stala se pro ně příkladem i v jejich zemích, jak má vypadat velkolepý gotický chrám. Atrakcí katedrály je dnes Kristova trnová koruna, kterou pro Francii v roce 1239 ze zástavy vykoupil svatý král Ludvík IX. za přibližně 10 tisíc liber (zhruba cena dvou až tří velkých válečných lodí). Panovník pro ni vybudoval v areálu pařížského královského paláce velkolepou kapli Sainte-Chapelle, architektonický skvost pařížské gotiky. Po francouzské revoluci ji přímo do katedrály Notre-Dame předal císař Napoleon. Během požáru v dubnu 2019 korunu zachránili hasiči ve spolupráci se správcem chrámu. Při současné rekonstrukci stavby pro ni vybudovali ve východní části interiéru obrovskou relikviářovou schránu v podobě slunce. Koruna tam však bývá vystavena jen při slavnostních příležitostech.
Remeš: Místo pro korunovace králů
V Remeši pravděpodobně o Vánocích roku 498 biskup Remigius pokřtil franckého krále Chlodvíka. Podle pozdější legendy panovníka pomazal svatým olejem, který přinesla holubice z nebes, podobně jako se při Kristově křtu zjevila holubice Svatého ducha. To byla chvíle zrodu křesťanského království Francie. Až do francouzské revoluce byli téměř všichni francouzští králové korunováni v remešské katedrále Notre-Dame a byli tam také pomazáváni nebeským olejem. Olej se uchovával v takzvané svaté ampuli a – jak se věřilo – nikdy neubýval. Díky pomazání nabývali francouzští panovníci zázračný dar léčitelství a jejich požehnání pomáhalo poddaným, které soužily kožní choroby. Tisíce nemocných kvůli tomu přicházely do Remeše ve dnech korunovace. Atrakcí katedrály je v příčné lodi kamenný náhrobek remešského gotického stavitele Huguese Libergiera, který zemřel v Remeši v roce 1263. Na náhrobní desce je zobrazen v životní velikosti, dobře oblečený, v dlouhém plášti s kápí a s módním kloboučkem na hlavě. V levé ruce drží měřicí hůl a v pravé model kostela. Nejde ale o zmenšeninu katedrály, kterou neprojektoval, ale o remešský gotický chrám Saint-Nicaise, který stavěl a žel se nám v původní podobě nedochoval. Umělec je obklopen nástroji své profese, úhelníkem, tyčí a kružítkem. Ve 13. století jde ve Francii o zcela výjimečnou památku dokládající značnou prestiž stavitelů chrámů.
Památka Unesco.
Laon: Pět věží a protažené kněžiště
Francouzské biskupské město Laon v oblasti Pikardie má výjimečnou polohu. Stojí na podlouhlém kopci, který vystupuje nad okolí jako gigantická skalnatá lavice, sto metrů vysoká a dva kilometry dlouhá. Dominantou této přírodní pevnosti je raně gotická katedrála z druhé poloviny 12. a ze začátku 13. století. Její východní část je uzavřena obrovskou rovnou stěnou, kterou zdobí rozeta a tři velká okna s nádhernými barevnými sklomalbami. Sochy katedrály byly žel značně poškozeny vandaly za francouzské revoluce.
Největší atrakcí katedrály jsou její věže na západním průčelí, které lze navštívit během speciálních prohlídek. Ohromovaly už současníky. Ve sbírce středověkých kreseb Villarda de Honnecourt (dnes v majetku Národní knihovny v Paříži) najdeme čelní pohled na jednu z věží a současně si autor zakreslil i její dosti komplikovaný půdorys. Vše doprovází text, v němž Villard, obdivovatel katedrální gotiky, vyjádřil bezmezné nadšení: „Byl jsem v řadě zemí, ale nikde jsem neviděl takovou věž, jaká je v Laonu.“ De Honnecourt nebyl sám, kdo ve 13. století setrvával před věžemi laonské katedrály v údivu. Inspirovaly také velké stavitele katedrál v německém Bamberku a Naumburku.
Amiens: Největší a nejvyšší katedrála ve Francii
Úctyhodnou výškou klenby 42 metrů se může chlubit chrám v Amiens, což je nejvíce z dokončených francouzských katedrál. Díky tomu má kostel objem 200 tisíc metrů krychlových. Vyšší je jen katedrála v Beauvais, která však zůstala nedokončeným torzem.
Typem připomíná remešskou obdobu, i výzdoba západního průčelí je v podobném duchu, i když méně okázalá. Od chrámu v Remeši se liší nesymetrickými věžemi a vysokou věží nad křížením lodí. Je trojlodní, ale v místě kněžiště přechází do pěti lodí. Stavělo se v letech 1220–1288, věže se dodělávaly až do roku 1402.
Rouen: Oblíbený námět Clauda Moneta
Katedrála v Rouenu vyrostla na troskách vyhořelého románského chrámu mezi roky 1144 a 1506. Podle normanského zvyku dostala mohutnou věž nad křížením lodí, v době gotiky však nebyla dokončená. Nynější litinová špička, díky jejímž 151 metrům je katedrála nejvyšší ve Francii, pochází z 19. století.
Kromě toho má chrám dvě gotické věže v průčelí, každou jinou. Ta severní se stavěla v počátcích budování chrámu, jen střechu má obnovenou po bombardování za druhé světové války.
Jižní věž stavitelé přidali až na přelomu 15. a 16. století. V té době dostalo pozdně gotickou dekoraci i celé západní průčelí. Zvláště fascinovalo malíře Clauda Moneta, který je zobrazil za různého počasí na sérii 30 obrazů. Se svými 61 metry je fasáda nejširší ze všech kostelů ve Francii.
Za poznáním nejen Francie a jejích katedrál se můžete vydat se zájezdy CK SLAN tour.
Článek připravili PhDr. Peter Kováč, autor série knih Stavitelé katedrál a cestovatel a průvodce RNDr. Ladislav Peška
